Harmonie hudby,intervaly
Harmonie hudby:
Harmonie. Tento výraz má v hudbě několik významů:
- 1. nauka o stavbě či kladení akordů a jejich spojování
- 2. označení souzvuku, souladu
- 3. hudební soubor dechových nástrojů (v tomto významu se výraz používá méně)
Spolu s melodií a rytmem patří k základním prvkům, definujícím hudební projev klasického evropského typu.
Intervaly
Intervalem se rozumí vzdálenost mezi dvěma tóny. Například vzdálenost mezi tóny c - d se nazývá velká sekunda, a - fis velká sexta, c - g čistá kvinta, atd... Intervaly ještě dále rozlišujeme na intervaly harmonické, melodické, svrchní (stoupající nebo vzestupné) a spodní (klesající nebo sestupné).
Pokud nám znějí oba intervaly zároveň jedná se o interval harmonický, pokud znějí za sebou jde o interval melodický. Rozdíl mezi intervalem svrchním a spodním je v tom v jakém směru odvozujeme jmenovité intervaly. Svrchní interval směřuje od hlubších tónů k vyšším, spodní naopak. Příklady níže.
Základní interval
Intervaly nazýváme latinskými číslovky a slovem který nám vzdálenost daného intervalu upřesnuje. Pro základní intervaly používáme číslovky od 1 - 8 které se nazývají:
1 - Prima
2 - Sekunda
3 - Tercia
4 - Kvarta
5 - Kvinta
6 - Sexta
7 - Septima
8 - Oktáva
Základní intervaly dělíme na čisté a velké, tím specifikujeme vzdálenost přibližnou na přesnou. Abychom nemuseli vypisovat celé názvy užíváme zkraty, ovšem vyslovujeme v plném znění. Upřesnění intervalů vypadá takto:
čistá prima - č.1.
velká sekunda - v.2.
velká tercia - v.3.
čistá kvarta - č.4.
čistá kvinta - č.5.
velká sexta - v.6.
velká septima - v.7.
čistá oktáva - č.8.
Intervaly melodické
Intervaly harmonické
Základem pro rozpoznání a určování jednotlivých intervalů je znalost stupnic. Při určování stoupajících intervalů postupujeme tak že si nejprve od základního tónu utvoříme durovou stupnici a poté v ní nalezneme příslušný tón, příklad viz. níže. U klesajících intervalů postupujeme obdobně, ale vrchní tón musíme chápat jako interval hledaný ne jako tón základní. Proto pokud chceme například utvořit velkou sekundu od tónu d, ptáme se v které durové stupnici je tón d na druhém stupni (velká sekunda). Takto zjistíme, že je to stupnice C-Dur, proto interval klesající velká sekunda od tónu d, vypadá takto d - c. Příklad viz níže.
Interval stoupající
Interval klesající
Odvozené intervaly
Odvozené intervaly tvoříme z intervalů základních a to tím způsobem že jeden nebo oba z tónů intervalu posuneme o chromatický půltón výše nebo níže. Základní názvosloví vzdálenosti intervalu zůstává stejné, mění se jen upřesňující vzdálenost (zmenšená nebo zvětšená kvarta).
Od intervalů čistých tvoříme odvozené intervaly zvětšené, dvojzvětšené, zmenšené a dvojzmenšené. Jak jsem již říkal výše, alterovat můžeme jeden a nebo oba tóny. Na příkladu viz níže jsem použil interval čistá kvarta, ovšem stejným způsobem postupujeme u všech čistých intervalů.
Intervaly čisté na zvětšené a dvojzvětšené
Intervaly čisté na zmenšené a dvojzmenšené
Příklady alterací obou tónů u intervalů čistých
Od intervalů velkých postupujeme naprosto stejně, je zde jen změna v názvosloví. Od velkých jsou to intervaly malé, zmenšené, zvětšené a dvojzvětšené. Příklady níže.
Intervaly velké na zvětšené a dvojzvětšené Intervaly velké na malé a zmenšené Příklady alterací obou tónů u intervalů velkých
V kapitolách o základních a odvozených intervalech jsme si ukázaly jak se dají intervaly zvětšovat a zmenšovat. Tímto pohybem však můžeme docílit i enharmonické záměny intervalu. Což znamená že například interval dvojzv.3. je enharmonický s intervalem č.4. Enharmonický jak už jsme si vysvětlili znamená stejně znějící jinak se jmenující.
To že nám intervaly stejně znějí neznamená že mají stejnou funkci. Touto problematikou se budu zabývat v nauce o harmonii. Pro tuto kapitolu si vystačíme s tím že různá alterace intervalů vede k enharmonickým záměnám jak je patrné na několika příkladech viz. níže.
Enharmonické záměny intervalů
Převraty intervalů
Převraty intervalů provádíne tak že jeden s tónů intervalu (buď spodní nebo vrchní) přesuneme o oktávu níž nebo výš. Vznikne nám interval podle daných pravidel. Jako pomůcku můžeme použít sčítání intervalu nepřesahujících oktávu které nám vždy dává číslo 9, například s primi (1) se převratem stane oktáva (8), 1+8=9 ze sekundy (2) septima (7), z tercie (3) sexta (6), z kvarty (4) kvinta (5) a samozřejmě naopak. Tím jsme se vysvětlili základní vzdálenost ale co upřesňující slova, tam je věc velmi jednoduchá až na intervaly čisté je to vždy opak. Z čistých intervalů jsou po převratu opět intervaly čisté, z velkých malé, z malých velké, ze zvětšených zmenšené, ze zmenšených zvětšené, ze zdvojzvětšených zdvojzmenšené a ze zdvojzmenšených zdvojzvětšené. Viz několik příkladů níže.
Převraty intervalů
Intervaly přesahující oktávu (přenesené)
Intervaly které nám přesahují oktávu určujeme dvěma způsoby. První který je asi běžnější je že interval chápeme jako přenesený což znamená že vrchní tón intervalu přenášíme o jedno či více oktáv nahoru a spodní tón o jednu či více oktáv dolů, viz. níže.
Intervaly přenesené
Druhý způsob používáme u intervalů které nám oktávu přesahují jen málo. Pokud tedy budeme v latinských číslovkách pokračovat tak je to:
9 - Nóna
10 - Decima
11 - Undecima
12 - Duodecima
13 - Tercdecima
Tyto vzdálenosti mají shodné vlastnosti s intervaly o oktávu nižšími. Což znamená že:
9 (nóna) = 2 (sekunda) - velká
10 = 3 - velká
11 = 4 - čistá
12 = 5 - čistá
13 = 6 - velká
Z toho plyne že i odvozovaní je shodné, pouze u převratů takovýchto intervalů součtem nepočítáme 9 ale 7 což vyplývá z uvedených shod výše.
Intervaly nóna až tercdecima
Intervaly nóna až tercdecima